Bude možné zdanit církevní restituce?

Menšinová vláda ANO návrh komunistů na zdanění církevních restitucí podpořila, ale u všech politických subjektů se s pozitivním ohlasem počítat nedá. K tomu, zda církevní restituce danit, se vyjadřovaly i některé známé osobnosti, a podle jejich komentářů také získávaly u veřejnosti buď kladné, nebo záporné ohlasy. Jedním z nich byl Jiří Pospíšil, současný předseda TOP 09. Ten tvrdí, že by se odškodné, které církvi náleží za rozkradení majetku socialistickým režimem, danit nemělo. Že jde pouze o populistický krok k sestavení vlády ANO s komunisty a možná i se sociální demokracií.

Ne každý by církevní restituce danil

Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie, považuje celou věc za zbytečný povyk, který záměrně cílí na určité voliče, a že jde jen o populistický trik. Zákonodárci jsou si prý dobře vědomi, že by tento návrh nemohl projít Ústavním soudem a rovněž u mezinárodních právních subjektů. Zdanění by se navíc dotklo samotné existence malých církevních sdružení a židovské komunity.
Andrej Babiš naopak oponuje tím, že některá plnění církevních restitucí byla irelevantní, schvalovací řízení probíhala za zvláštních netransparentních okolností a často byly náhrady odškodného předražené.

Co na to říká Ústavní soud?

Církevní restituce však nejsou obyčejným příjmem, který podléhá zdanění, jde o náhradu škody a tím pádem by se také muselo zasáhnout do již platných smluv mezi církvemi a státem. Pan Halík má pravdu v tom, že by návrh schválený poslanci zřejmě neprošel u Ústavního soudu.

Otázkou ovšem zůstává, k čemu církvi takový majetek bude. Jaký má církev význam pro společnost a zda opravdu nevyhnutelně potřebuje majetek v určité výši. Církve totiž plnily docela jinou úlohu v minulosti a jinou úlohu mají dnes. Lidé se také zamýšlí nad tím, zda namísto restitucí církvi tyto prostředky nevyužít třeba pro lidi bez domova.  Pro výstavbu ubytoven a zařízení pro pobyt a ošetření lidí na ulici, nebo pro sociálně slabé důchodce, kteří sotva pokryjí z příjmů náklady na živobytí. Každý nemá takové schopnosti a možnosti být v tomto společenském systému dravcem, aby byl v pozici „na špici“. Mezi námi jsou i lidé morálně kvalitní, ale nemajetní. Ostatně, učení Ježíše Krista a jiných osvícenců hlásalo pokoru a skromnost, lásku k bližnímu. Církve by měly být právě tím prvním příkladem, když už tato učení hlásají. Aby se tedy nestalo, že „kážou vodu“, zatímco „pijí víno“.